Užívali jsme si krásných zimních dnů, mrzlo až praštělo a těšili jsme se na meteorology slibovanou vydatnou vánici. Radost ze zimních dnů nám však poněkud zkazil fakt, že nám neoprávněně, bez jakéhokoliv upozornění dopředu, bez jakékoli snahy o komunikaci, díky chybě v systému odpojili elektroměr. Netřeba řešit proč a všechny ty věci a martyrium následného vyřizování kolem toho. Měli jsme ten den poněkud napilno, naše domškolácká děcka zabsolvovala přezkoušení ve škole více než úspěšně a tak jsme se odpoledne ve skvělé náladě vraceli domů. Doma jsme však zjistili, že místo příjemného teploučka nás očekává chladný dech zimy a že elektrika není a ani nebude a co víc, zbývá asi hodinka, než se setmí. I začal shon.
Jako správní prepeři jsme se nenechali vyvést z rovnováhy: honem nachystat bomby s plynem, vymést krb, naštípat dřevo ke krbu, zatopit, ve zbytku teplé vody v zásobníku umýt batoleti plenkovou nadílku, do každé místnosti umístit svíčky, nachystat baterky, uklidit zákeřné kostičky lega všude po zemi (zkušení rodiče jistě pochopí naléhavost tohoto úkonu) a mnoho mnoho jiného. Když se stmívalo, ještě jsem dokonce stihla obšťastnit psisko kýženým vyvenčením.
I nastaly nám dny dlouhých zimních odpolední/večerů ve stylu večery pod lampou :). Zapálili jsme v obýváku plynovou lampu, vytáhli deskovky, povídali jsme si, hodně jsme četli, na krbu pekli topinky, na plynu uvařili čaj a k němu chroustali sušenky, vykládali strašidelné historky, které ve výsledku byly historkami spíše legračními (byť se to v nich hemžilo upíry, zombíky a mrtvolami), tulili se na matračkách před krbem a spoustu dalších rodinných teambuildingových aktivit :). A taky se mi poněkud podařil stáhnout dlouhodobý mateřský spánkový deficit!
Poslední večer mi bylo až líto, že tento požehnaný čas končí a taky děcka se shodly, že večery bez elektriky musíme dělat minimálně jednou za měsíc :)! No, proč ne, jen odmítám vypínat ledničku, mrazák a pravidelné mytí v ledové vodě si taky mileráda odpustím!
Chtěla bych to nějak inteligentně uzavřít, ale vlastně jsem se jen chtěla podělit o tip pro rodinky, páry či jiné skupiny, kterak si spolu užít dobrodružné chvíle zajímavých časů v pohodlí domova :). Obývákovému kempování zdar!
Bětuš, Ty jsi borka! Zvládáš i domácí školu, to je mazec... 👍
Děkuju, ale myslím, že to není vůbec nic světobornýho, žijeme tak jak nás to těší 😊. A za sebe můžu říct, že jsem ráda, že si děcka domácí vzdělávání vybraly, za mě by ten klasickej systémovej maraton byl hrozně náročnej.
Myslím psychicky náročnej.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.