Ježkovy voči!

Už dlouhá léta s námi (rozuměj u nás na zahradě) žije páreček ježka východního. Čas od času jsem potkávala jednoho či oba, když jsem šla večer ven. A semo tamo jim přilepšila nejakou dobrotou. Pro nikoho určitě nebude žádným překvapením, že tento malý nenápadný tvoreček dupá a funí tak, že vlastně vůbec nenápadný není! Je to pár let, co je manžel načapal při jarních aktivitách (zda tu mají nějaké děti nevím, žádné drobky jsem zatím nepotkala, možná se s dospělostí odstěhovali na nějakou lepší adresu).

Je tomu asi rok, co jsem si říkala, že už jsem ježky dlouho neviděla. Měla jsem trochu strach, že s opětovným pořízením kachen získají potravní konkurenci a nebudou mít dostatek potravy, tudíž se budou muset odstěhovat za lepším. Nebo už třeba umřeli na sešlost věkem, kdo ví jak dlouho ježek vlastně žije..? Až dneska mě čekalo náramné překvapení! Vařím si tak oběd, když v tom slyším z venku hufání našeho psiska. Podle zabarvení hlasu je mi jasný, že něco zajímavého našel. V obavě o své čerstvě zasazené růže běžím ven a ejhle, on to byl náš malý pichlavý kamarád :)! Psisko hned dostává instrukce, že to fakt není balónek, že je ježek kámoš, běžím pro kýbl a lopatku, umisťuji ještě spícího bodlináče dovnitř a volám omladinu, ať se jde kouknout na ježečka, ještě než se probudí ze zimního spánku a odcupitá do houští. Celé to ježek prospal a spal by i dál, kdyby jedno z dětí netřímalo v pacičce kus masa. Čumáček zaňufal, po chvíli zase, papulka se mlsně olízla, prolouplo se jedno oko, druhé a náš malý kamarád se rozhlíží, kde je ten voňavý kus žvance! (Taky pak kousek dostal!) Pořádně jsme si ho s dětmi prohlídli, zkontrolovali, že jakožto správný ježek má svou zásobu blech, dostatečně se vykochsli jeho pacičkami a vypustili v zahradě pod hromadu klacků a rašících kopřiv aby nebyl psiskem rušen. To jsme ale netušili, co nás ještě čeká za překvapení!

Po chvíli zase hufání a ejhle, psisko vyhrabalo ještě spící samičku! Putovala hned, pořád spící, za svým druhem. Každý ví, že ježci jsou samotáři, ale k mému velkému překvapení jsem zjistila, že ti dva měli svůj zimní pelíšek společný, spinkali krásně vedle sebe (doteď je tam obtisk v listí a jehličí od jejich tělíček, jak byli na sebe nalepení)! Ježci ztrácejí během zimy velkou část své váhy (u nás se jim očividně daří dobře, byli překvapivě hodně těžcí), ale stejně budou určitě dost vyhladovělí, tak jsem jim připravila trochu vaječiny s vločkami, ať si dají do sosáčků.

No a tímto vlastně tahle storka o ničem končí - chtěla jsem se vlastně jen podělit o radost, že naši malí pichláčci jsou v pořádku a daří se jim u nás dobře :).

___________________________________________________

Protože je ježek chráněný, mohl by se případnému zvídavému ochránci hodit následující odkaz :)...

http://www.ochranazvirat.cz/662/czech/clanek/nalezli-jste-jezka-a-chcete-mu-pomoci-/